Lázeňství

Na konci 19. století přišel bohdanečský rodák Jan Veselý (1855 - 1920) s myšlenkou využít místní ložiska rašeliny k léčebným účelům. V srpnu 1897 zahájil v prostorách bývalého lihovaru první lázeňskou sezónu. Během ní navštívilo lázně 70 klientů. Léčba kloubního a svalového revmatismu pomocí rašeliny se ukázala jako účinná, a tak kapacita lázní přestala zakrátko stačit. K prvnímu rozšíření lázní došlo už po třech letech v roce 1890. Roku 1913 byl podle projektu architekta Josefa Gočára postaven moderní lázeňský pavilon Gočár, který představuje významný počin kubistické architektury. J. Gočár navrhl nejen objekt, ale i jeho vnitřní vybavení. Na svou dobu se jednalo o velice účelnou a praktickou lázeňskou budovu. Díky tomu slouží do dnešních dnů. V roce 1926 byl pavilon zvýšen o jedno patro, čímž došlo k narušení původního architektonického výrazu. Léčebné lázně nabízejí klientům, jejichž počet se pohybuje okolo 8 tisíc ročně, celou řadu procedur v rámci léčebných, rekondičních či relaxačních pobytů. Využívány jsou i vlastní přírodní léčivé zdroje (rákosovo-ostřicová slatina a alkalická kyselka). Návštěvníci lázní zde najdou prakticky vše, co ke svému pobytu potřebují – bazén, solnou jeskyni, půjčovnu kol, obchůdky, kavárny, kulturní sál aj. Komplex pěti pavilonů (Veselý, Jubilejní, Bílý, Gočár a Langer) propojených krytou kolonádou je zasazen do rozlehlého parku. Založil jej při vzniku lázní – tedy před více než 100 lety – vrchní zahradník města Prahy Josef Thomayer. Mezi vážené hosty, kteří v minulosti léčebné lázně v Bohdanči navštívili, patří T. G. Masaryk, Edvard Beneš nebo Václav Havel.