Významné osobnosti

Vilém z Pernštejna (1438 - 1521)

Bohatý český šlechtic a politik vytvořil na přelomu 15. a 16. století ve východních Čechách velkou rodovou državu. Na pardubickém panství vybudoval rozsáhlou síť rybníků - Pernštejnskou rybniční soustavu a zasloužil se tak o významný rozvoj rybníkářství, jehož tradice se na Bohdanečsku dochovala až do dnešní doby. Vilém z Pernštejna je pohřben v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje.

Bratranci Veverkovi

Václav (*1796) a  František (*1799) Veverkovi pocházeli z Rybitví, své jméno proslavili po celém světě, a to díky vynálezu ruchadla. Jejich ruchadlo, tzv. "veverče", se velmi rychle ujalo v celé Evropě i Americe a jeho princip je v zemědělství využíván dodnes. Bratranci Veverkovi zdokonalili i jiné zamědělské stroje, např. fukar a řezačku. Jejich odkaz je připomínán ve znaku obce Rybitví.

František Škroup (1801 - 1862)

Skladatel, rodák z Osic je autorem oper Dráteník, Oldřich a Božena, Libušin sňatek, Kolumbus a především hudby k české státní hymně Kde domov můj.

Josef Jaroslav Langer (1806 - 1846)

J. J. Langer byl významný český básník v době národního obrození, zakladatel divadelní přehlídky Langrův divadelní Bohdaneč. Z jeho díla: Kopřivy, Bohdanečský rukopis, politicko-vlastenecká satira Den v Kocourkově a České krakováčky - krátké melodické verše, které tvořil přímo na tanečních zábavách (tzv. merendách - kde se tančil polský tanec krakováček).

Jan Veselý (1855 - 1920)

Jméno bohdanečského rodáka Jana Veselého je nerozlučně spjato se vznikem lázní. Byli to jeho přátelé, kteří ho přivedli na myšlenku, využít rašelinu z libišanských luk místo na topení k léčebným účelům. Rašelina byla poslána na přezkoumaní do Vídně, kde byla pro své ideální vlastnosti doporučena k léčbě. Roku 1897 zakládá Veselý v Bohdanči slatinné lázně zaměřené na léčbu pohybového ústrojí. Jan Veselý zemřel 12. září 1920 a je pochován v rodinné hrobce na městském hřbitově v Lázních Bohdanči.

Karel Šípek (1857 - 1923)

Rodák z Bohdanče, vlastním jménem Josef Peška, byl učitel, povídkář, divadelní kritik a libretista. Celý svůj život se věnoval třem láskám: škole, divadlu a rodnému městu. Je autorem textů k několika operám (např. Psohlavci a Na starém bělidle) a knihy o historii českého divadelnictví Vzpomínky na Prozatímní.

Josef Gočár (1880 - 1945)

Je jedním z předních českých kubistických a konstruktivistických architektů první poloviny 20. století. Žák architekta Jana Kotěry a později rektor pražské Akademie výtvarných umění se narodil v Semíně, od roku 1891 žil v Lázních Bohdanči. Nesmazatelnou stopu zanechal na stavbách ve východočeských městech (např. Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích, lázeňský pavilon Gočár v Lázních Bohdanči, gymnázium a schodiště u kostela Panny Marie v Hradci Králové, obchodní dům Wenke v Jaroměři). V Lázních Bohdanči Gočár vyprojektoval také pension Škroup na náměstí, funkcionalistickou vilu v Dukelské ulici, železobetonovou stavbu vodojemu a budovu jezdeckých kasáren na Lužci. Josef Gočár zemřel 10. 9. 1945, pochován je na vyšehradském Slavíně. Jeho rodiče jsou pochováni v Lázních Bohdanči.